Finanční gramotnost začíná doma

V roce 2010 jsem učila matematiku na základní škole v Praze. Během jedné lekce jsem se zeptala osmáků, jak by se rozdělili peníze, kdyby dostali tisícikorunu na měsíc. Ticho. Pak jedna holka řekla: „Já nevím, já dostanu, co potřebuju.” To mě zasáhlo.

Začala jsem rozhovory s rodiči. Zjistila jsem, že kapesné není jen o penězích — je to první lekce z rozhodování, priorit, a toho, že zdroje nejsou neomezené. Řada rodičů mi říkala: „Chceme to dělat, ale nevíme jak.” Tak jsem se pustila do vyhledávání, vzdělávání a postupně do vlastní metodiky.

Absolvovala jsem Vysokou školu ekonomickou v Praze se zaměřením na domácí finance a ekonomickou psychologii. Během let jsem vyvinula praktické nástroje — pokladničky, obálkové metody, seznamy „potřeby versus přání” — které fungují v reálném životě. Nejde o složité teorie. Jde o to, aby osmáci věděli, jak si rozpočtovat kapesné, a aby děti v páté třídě pochopily, proč se koupit každou týden nové tričko není smart.

Dnes, po 14 letech, jsem školila přes 2 500 rodičů a pedagogů. Každý den pracuji s rodinami na jejich specifických situacích — od prvního kapesného v sedmi letech až po junior účty a první spoření v patnácti. A pořád mě těší, když se mi vrátí rodič a řekne: „Vaše metoda funguje. Dcera si teď sama hlídá, co si může koupit.”